Projekt protipovodňových opatření na horní Opavě v současné době podporují všechna města a obce pod budoucí přehradou. Vedení obce Nové Heřminovy i většina místních občanů vítá soubor protipovodňových opatření, ovšem s jedinou výjimkou – nesouhlasí se stavbou přehrady. Vedení obce tvrdí, že řešení povodňové ochrany je v oblasti možné i bez přehrady. Ve svých tvrzeních se přitom opírá o studii zadanou občanským sdružením Unie pro řeku Moravu, tedy studii Ing. Václava Čermáka. Ten zastává názor, že lze Krnovsko bezpečně ochránit před povodněmi i bez přehrady a „jen“ pomocí zkapacitnění koryt a stavby říční hráze ve všech obcích a městech na řece.
Skutečnost je taková, že experti z VUT v Brně a ČVUT v Praze (zabývající se celý svůj profesní život problematikou vodního hospodářství) studii Ing. Čermáka (stejně jako řadu dalších studií a podkladů s návrhem řešení účinné protipovodňové ochrany v regionu od různých autorů) řádně posoudili a jednoznačně se postavili proti návrhu této studie, jejíž podstatou je fakt, že se každá obec má starat jen o sebe a řešit ochranu na svém území. Tento návrh je nesystémový, protože posouvá celý problém po proudu řeky. Vyloženě špatný pak byl závěr studie, v němž se tvrdí, že Krnovem lze s minimálním zásahem do zástavby provést výjimečnou povodeň z roku 1997. Studie je pouze dílčí a neřeší oproti komplexní variantě s přehradou ani hraniční tok Opavy se sousedním Polskem, ani město Opavu. Mimo jiné přehrada řeší také povodňovou ochranu obce Nové Heřminovy, a to až na stoletou vodu.
Vedení obce Nové Heřminovy se zaštiťuje výsledky referenda z roku 2008, ve kterém se pouze 55 občanů vyslovilo proti přehradě. Přitom následně 67 občanů Nových Heřminov aktivně ve své petici vyzvalo vedení obce k vyhlášení nového referenda o přehradě. To ale vedení obce odmítlo. Stejné vedení obce nyní za každou cenu zaujímá extrémní postoj, kterým se snaží vnutit jednotlivým obcím v regionu svůj pohled na svět – tj. chraňte se proti povodni každá sama. Tento postoj je poněkud sobecký a hlavně nesystémový. Povodeň nerespektuje hranice jednotlivých obcí. Vedení obce si přitom neuvědomuje, že i její obyvatelé jsou každý den ohroženi povodněmi, a to prakticky v každém domě. Lze si tak položit otázku, zda vedení obce hájí skutečně zájmy svých spoluobčanů?
Ohroženo 16 000 lidí
V dosahu stoleté vody žije v okolí řeky Opavy pod připravovanou přehradou 16 000 obyvatel. Všichni tito obyvatelé jsou přímo či nepřímo ohroženi potenciální povodní, 2000 z nich je při větší povodni navíc přímo ohroženo na životě!
Profil přehrady Nové Heřminovy byl registrován zemskou vládou ve Slezsku již v roce 1911. V roce 1953 byla údolní nádrž Nové Heřninovy součástí státního vodohospodářského plánu. Návrh na komplexní řešení povodňové ochrany v povodí horní Opavy se začal zpracovávat od povodně, která tragicky postihla oblast východní Moravy a Slezska v roce 1997, a to zvláště region Krnovsko a Opavsko. V roce 2003 pak schválilo realizaci přehrady Nové Heřminovy Zastupitelstvo Moravskoslezského kraje.
Kompromisní řešení – menší přehrada
Na základě mnoha studií, rozborů a výpočtů od různých autorů vláda ČR vybrala a přijala 21. dubna 2008 kompromisní usnesení č. 444 „ke konečné variantě opatření na snížení povodňových rizik v povodí horního toku řeky Opavy s využitím přírodě blízkých povodňových opatření“ – tedy variantu menší přehrady v Nových Heřminovech, i když varianta s větší nádrží o velikosti 36 mil. m3 umožňovala vyšší ochranu před povodněmi i suchem a navíc byla také levnější. Hlavním důvodem volby této varianty řešení bylo zachování obce Nové Heřminovy. Tento fakt svědčí o maximálně citlivém přístupu a snaze respektovat zájmy obce a jejích obyvatel. Výsledkem bylo sestavení kompromisní varianty výstavby menší nádrže Nové Heřminovy s celkovým objemem cirka 15 mil. m3 v kombinaci s dalšími opatřeními na ochranu obyvatel a jejich majetku v okolí horní Opavy (např. protipovodňové úpravy říčního koryta pod nádrží přes obce Zátor, Brantice a Krnov až do Holasovic a také výstavba několika suchých nádrží).
Studie Ing. Čermáka je zastaralá a její závěry jsou z pohledu komplexního řešení daného problému nepřijatelné
Vznikla v letech 2004 a 2005, tedy v době, kdy se připravovala varianta tzv. velké přehrady, jež se vyznačovala zásahem do celé obce. Studie je tak dobou svého vzniku zastaralá a i nepřijatelná z mnoha důvodů:
1) Studie navrhuje řešení, ve kterém se má každá obec starat formou ohrázování toku sama o sebe. Tím se ale zvyšuje a zrychluje povodeň směrem po proudu. Tato koncepce je nesystémová, neakceptovatelná a nepodporují ji ani připravované dotační programy.
2) Studie má pro seriózní vodohospodáře nepřijatelné závěry. Například tvrzení, že Krnovem lze provést povodeň z roku 1997, aniž by došlo k vážným zásahům do zástavby. Ten, kdo zažil v roce 1997 v Krnově povodeň, při níž bylo zaplaveno téměř celé město, si udělá o tomto tvrzení obrázek sám.
3) Studie neřeší důležitý navazující mezistátní hraniční úsek od Krnova po Opavu ani město Opavu jako největší město na této řece.
„Studii Ing. Čermáka odborníci z vysokých škol na vodohospodářskou problematiku objektivně vyhodnotili již před rokem 2008. V rámci současného řešení byly některé použitelné části z této studie již převzaty. Jedná se například o zkapacitnění koryt a propojení řeky do městského prostředí v Krnově. S některými závěry studie ale souhlasit zásadně nelze. Nelze například v povodňové ochraně použít v takovém měřítku jenom zkapacitnění koryt a výstavbu hrází, jak navrhuje studie. To by vedlo ke zrychlení a zvýšení kulminace povodně a negativně bychom ovlivnili hraniční úsek řeky Opavy pod Krnovem a ohrozili sousední Polsko i město Opavu. Toto řešení by také bylo v rozporu s tzv. Povodňovou směrnicí Evropské unie, která řeší vztahy mezi sousedními státy na hraničních tocích. Místo, abychom povodeň zpomalovali a snižovali její kulminaci, tak bychom tímto opatřením činili pravý opak. Nerealistické sliby, které studie obsahuje, dokázaly i již realizované projekty úpravy Opavy v Krnově,“ vysvětluje technický ředitel státního podniku Povodí Odry Petr Březina a dodává: „Takovéto stavby budou mít vždycky své zastánce a odpůrce. Nejde se zavděčit všem. Z hlediska ochrany obyvatel a jejich majetku je ale tato stavba nevyhnutelná. Uvědomme si, že kvůli nekompromisnímu a nesouhlasnému postoji vedení obce Nové Heřminovy dochází k prodlužování povodňového ohrožení mnoha tisíc obyvatel regionu, což je od odpůrců přehrady nezodpovědné a nesolidární! A právě tomu bychom se chtěli vyhnout. Spolupráce je výhodnější pro všechny.“