Přehrada Nové Heřminovy byla v územním plánu kraje potvrzena

Přehrada Nové HeřminovyNezařazenéPřehrada Nové Heřminovy byla v územním plánu kraje potvrzena
18.01.2019

Ústavní soud zamítl stížnost obce.

Ústavní soud rozhodl dne 8. listopadu 2018 o tom, že nebyla porušena ústavně zaručená práva obce Nové Heřminovy na samosprávu, ochranu majetku a soudní ochranu ve věci vymezení plochy pro opatření ke snížení povodňových rizik na horní Opavě prostřednictvím nádrže Nové Heřminovy v Zásadách územního rozvoje Moravskoslezského kraje (ZÚR). Podobně již předtím rozhodl Krajský soud v Ostravě dne 13. února 2014 i Nejvyšší správní soud v Brně dne 4. listopadu 2014. Vzhledem k tomu, že se jedná o složitý právní akt, pokusíme se o vysvětlení celého problému.

Obec Nové Heřminovy (stěžovatelka), stručně řečeno, opakovaně namítala, že toto opatření pro ni bude mít likvidační vliv, že je výstavba nádrže nepřiměřená, že nedochází k realizaci opatření v obcích, které mají být chráněny, a že kraj překročil svou pravomoc zásahem do území obce.

Ústavní soud ale konstatoval, že ZÚR vycházejí nejen z prostého politického rozhodnutí o stavbě vodní nádrže, ale že toto rozhodnutí je hájitelné též z odborných hledisek. Zvolená varianta preferuje zachování části území obce na úkor možné úrovně protipovodňové ochrany (pozn. red.: z možných řešení bylo zvoleno to mírnější, ale méně efektivní – menší nádrž oproti efektivnější větší nádrži) a záměr má být doprovázen opatřeními v dalších dotčených obcích (zátěž ponesou téměř všechny obce až po město Opavu).

Veřejný zájem na této stavbě byl jasně definován

Samotný účel stavby vodní nádrže byl dle Ústavního soudu Moravskoslezským krajem srozumitelně a logicky vysvětlen, přičemž veřejný zájem na této stavbě byl jasně definován jako zájem na protipovodňové ochraně. Moravskoslezský kraj posuzoval dvě varianty stavby vodní nádrže a zvolil variantu pro obec Nové Heřminovy příznivější, při níž dojde k zachování jádrového území této obce (druhá varianta s velkou přehradou by naproti tomu znamenala zatopení většiny území obce a její faktickou likvidaci). Nulová varianta bez protipovodňové ochrany obyvatelstva v této oblasti – vzhledem ke katastrofálním povodním z roku 1997, které mohou znovu nastat – byla vyřazena jako nevhodná.

ZÚR byly schváleny 22. prosince 2010, obec se proti nim vymezila až 18. listopadu 2013.

Obec Nové Heřminovy se proti ZÚR nevymezila ani při jejich projednávání v letech 2009 až 2010, ale ani po jejich vyhlášení Moravskoslezským krajem v roce 2011. První úkon proti ZÚR provedla na konci roku 2013(!), tedy téměř tři roky od schválení ZÚR a téměř pět let po rozhodnutí vlády z roku 2008 o menší nádrži a zachování obce. V té době již stát, kraj, okolní obce i investor věnovali nemalé prostředky na přípravu opatření, byly pořízeny projekty, územní plány a proběhlo již také např. mezinárodní projednání.

Odpověď na otázku „proč tak pozdě“ není úplně jednoduchá. Obec Nové Heřminovy podle našeho názoru vnímala po usnesení vlády v roce 2008 výhodnost volby malé nádrže, zachování obce a spolupracovala při přípravě svého rozvoje. Svědčí o tom zachované dokumenty a zápisy, např. zpracování Studie udržitelného rozvoje obce, kterou financovalo Ministerstvo životního prostředí ČR, či Urbanistické studie, kterou zajišťoval resort zemědělství. Na obou studiích se podílelo vedení obce i mnoho jejích občanů svými vlastními návrhy a připomínkami co v obci doplnit a vylepšit (plochy pro rodinné domy, dům pro seniory, malé lázně a další). Tyto věci, které jsou nyní součástí navrhovaných kompenzací obci, tedy nevymyslel nikdo „zvenku“. Na základě tehdejšího kladného postoje obce k řešení s menší nádrží byla v roce 2010 z důvodu výstavby údolní nádrže na řece Opavě u Nových Heřminov zrušena Moravskoslezským krajem stavební uzávěra, která byla původně vyhlášena v roce 1968 k omezení stavební činnosti.

Vymezení se proti Zásadám územního rozvoje Moravskoslezského kraje bylo jednoznačně zodpovědností nového zastupitelstva obce, které vzešlo z voleb v říjnu roku 2010 a začalo fungovat od 9. listopadu 2010. První oficiální stanovisko obce Nové Heřminovy s odmítnutím menší nádrže bylo odesláno na Ministerstvo zemědělství ČR 12. listopadu 2010. V té době nebyly ZÚR kraje ještě ani vydány, k tomu došlo 22. prosince 2010. Následovalo 15denní vyvěšení na úředních deskách všech obcí, včetně obce Nové Heřminovy. K nabytí účinnosti ZÚR potom došlo 4. února 2011. Chtěla-li tehdy obec okamžitě vystupovat proti schváleným ZÚR, byla o tom zmíněným vyvěšením přímo v obci informována. U soudu se mohla obec v čele s novým zastupitelstvem hájit i neprodleně po nabytí účinnosti ZÚR v roce 2011. Pověření k zastupování obce ve věci přehrady měl již od roku 2006 JUDr. Radek Ondruš.

Ústavní soud tedy mohl s ohledem na pasivitu obce jasně konstatovat, že Moravskoslezský kraj při výkonu samosprávy dbal i na zájmy stěžovatelky (obce Nové Heřminovy), a to přesto, že sama obec bez právně akceptovatelného důvodu své zájmy vůbec nehájila.

Velice problematické je dle našeho názoru tvrzení, které obec Nové Heřminovy použila ve své stížnosti soudům, že k povodním zde již dlouho nedošlo. Dle obecní kroniky obce Nové Heřminovy došlo k zatopení podstatné části zástavby ve dvacátém století nejméně třikrát, a to v červenci roku 1903, na přelomu května a června roku 1940 a zvlášť devastujícím způsobem v červenci roku 1997. I přesto obec zvýšení vlastní povodňové ochrany jako součást současného projektu odmítá.

Ústavní stížnost se zamítá

Na závěr lze tedy říci, že Moravskoslezský kraj při výkonu samosprávy svého území dbal i na zájmy stěžovatelky, přestože stěžovatelka sama své zájmy řádně nehájila. Napadená rozhodnutí a jim předcházející zásady územního rozvoje poskytují dostatečný a přesvědčivý podklad pro konstatování, že na provedení protipovodňových opatření mají zájem další obce, které své zájmy na rozdíl od stěžovatelky uplatnily řádně a na protipovodňových opatřeních se budou též podílet.