Reakce pana Ing. Václava Čermáka na uveřejněný článek v prvním vydání zpravodaje státního podniku Povodí Odry „VODOHOSPODÁŘÍ INFORMUJÍ 1-2018“ s názvem: Mýtus Čermák? Aneb jak a proč byla vybrána malá varianta přehrady
- května 2018 obdržel generální ředitel státního podniku Povodí Odry písemnou reakci Ing. Václava Čermáka na otištěný článek „Mýtus Čermák? Aneb jak a proč byla vybrána malá varianta přehrady“ ve zpravodaji „VODOHOSPODÁŘÍ INFORMUJÍ 1-2018“ s požadavkem na uveřejnění jeho reakce v dalším vydání našeho zpravodaje. Vzhledem k tomu, že se jedná o rozsáhlý text, přesahující kapacitu zpravodaje, uveřejnili jsme reakci Ing. Václava Čermáka včetně komentáře státního podniku Povodí Odry na webových stránkách věnovaných přehradě Nové Heřminovy.
Tvrzení Povodí Odry: naše studie Zkapacitnění koryta Opavy v Krnově je nekomplexní
Reakce Ing. Čermáka: studií jsme pouze reagovali na odpor Povodí Odry (od března 2001) zabývat se jiným reálným řešením protipovodňové ochrany na horní Opavě než přehradou Nové Heřminovy. Jejím cílem bylo vyvrátit nedoložená tvrzení zástupců Povodí Odry, že korytem řeky Opavy v Krnově se nedá provést povodeň Q100, aniž se radikálně zasáhne do městské zástavby. Řešením odtokových poměrů na celé horní Opavě jsme se nemohli zabývat. Komplexní dopracování návrhu bylo povinností Povodí Odry a ne naší.
Reakce Povodí Odry: Shoda panuje v tom, že studie Ing. Čermáka se zabývá pouze dílčí částí celé problematiky povodňové ochrany a to řeku Opavu v Krnově, okrajově se dotýká také Zátoru a Brantic. Realizovaná opatření podle usnesení vlády však řeší povodňovou ochranu daleko delšího úseku včetně Opavy na česko-polské hranici a města Opava. Důležitou roli zde hraje přehrada. 1) snižuje povodeň na polovinu a koryta v Zátoru, Branticích a Krnově mohou být menší a nemusí se tolik bourat, 2) nahrazuje přes 4 mil.m3 vyloučených záplavových území od přehrady pod Krnov, 3) snižuje povodeň i pod Krnovem a umožňuje tak ochránit pravobřežní zastavěné území naproti Polska. Součásti tohoto řešení je i obchvat Krnova, nyní již ve výstavbě, 4) Efekt přehrady se projevuje i v městě Opava, kde snižuje stoletou vodu tak, že se nevylévá do širokého území v centru i v Kateřinkách. 5) Zkapacitnění koryt v obcích je možné také díky přehradě navrhovat částečně přírodním způsobem (Jde opět o možnosti, které vytváří efekt nádrže, který umožňuje snížit návrhové průtoky na cca ½). Mezi obcemi je potom úprava Opavy řešena zcela revitalizačním způsobem. Prováděné řešení je tedy vyváženým komplexem, který povodeň sníží a následně bezpečně převede územím, a obsahuje prvky technické i přírodní. Autorova část byla do řešení zapracována a dále rozvinuta.
Tvrzení Povodí Odry: naší studií se zabývali a s ostatními variantami ji srovnávali experti, řešení studie zamítli.
Reakce: hodnocení variant odborníky je neobjektivní, což připouští zmínění experti v rozhovoru pro časopis EKOLIST 04/08: „Vzhledem k tomu, že nebyly stejným způsobem hodnoceny další alternativy protipovodňových opatření v povodí horní Opavy, není možno provést objektivní srovnání jednotlivých alternativ“. Na základě tohoto hodnocení byla varianta bez přehrady vyřazena. Ze Zprávy Ministerstva zemědělství, k usnesení Vlády ČR č. 220 vyplývá, že varianta s malou přehradou nemá
hodnocení ekonomické efektivnosti. Při srovnání uváděných přínosů (dle ČVUT) 4,2 – 5,4 mld. Kč/100 let a nákladů ve výši 7,3 mld. Kč nebude rentabilní. Úspornější varianta bez přehrady by byla ekonomicky příznivější.
Reakce Povodí Odry: Zde musíme bohužel konstatovat, že citace Ing. Čermáka je minimálně nepřesná. Z uvedeného zdroje EKOLIST 04/08 lze zjistit, že neproběhl žádný rozhovor s experty, kteří posuzovali opatření na horní Opavě v roce 2006. Autorem uvedená věta „Vzhledem k tomu, že nebyly….“ je pouze částí hodnocení jedné z 87 citovaných studií a nelze z ní korektně vyvodit závěr, který zde představuje autor, že nebylo možné alternativy porovnat. Podobné vyjádření se nevyskytuje ani v úvodních ani v závěrečných částech práce, které jsou jejím celkovým shrnutím. Pokud bude mít čtenář zájem se s tímto tématem podrobněji seznámit, práci, ze které je věta citovaná, zveřejňujeme v celém znění.
Pokud jde o ekonomické hodnocení jednotlivých variant v roce 2007, zmiňované usnesení vlády z téhož roku vychází z výše citovaného posouzení expertů (Ochrana území v povodí horní Opavy před povodněmi, ČVUT, VUT 2006). Autorova studie byla mimo jiné jedním ze zdrojů informací o ceně říční varianty. Ekonomické hodnocení variant větší a menší nádrže bylo připraveno pro usnesení vlády v roce 2008. Varianta s menší nádrží prošla kladným ekonomickým hodnocením ČVUT v roce 2012 se závěrem, že „navržený systém protipovodňové ochrany na horní Opavě je v předložené struktuře návrhů staveb racionálním koncepčním řešením, jak z pohledu inženýrského, tak z pohledu ekonomického“ . K ing. Čermákem uvedeným hodnotám povodňových škod lze uvést podstatnou skutečnost. Uvedená čísla pomíjí mimoekonomické následky současného stavu, tedy ohrožení obyvatel povodněmi na životě a zdraví, stres obyvatel ze života v záplavovém území, vliv ohrožení povodněmi na ekonomiku oblasti, pracovní příležitosti a vnímání budoucího vývoje regionu, vliv na demografii, tedy rozhodnutí obyvatel v regionu setrvat či nikoliv.
Řešení z nádrží Nové Heřminovy má také několik dalších neoddiskutovatelných výhod.
– přehrada zadrží pláví – stromy a větve nesené povodní, které mohou ucpat mosty, stromy a klády působí za povodně v některých případech jako beranidlo a ohrožují objekty v zastavěných územích,
– nádrž je také řešením a rezervou pro sucho, které se postupně s klimatickými změnami prosazuje čím dál více. Zásobní prostor nádrže dokáže nadlepšovat průtoky v řece za nízkých stavů, které jsou čím dál častějším projevem změn. Nádrž může být i rezervou pro přímé zásobování výrobních zón, např. v Zátoru pod nádrží.
– říční úpravy mohou být díky nádrži navrženy na nižší průtoky, což znamená za povodně nižší hladiny vůči terénu a tedy menší ohrožení obyvatel, jednodušší řešení tzv. vnitřních vod, které je složité při vysokých hrázích dostat do řeky například čerpáním.
Tvrzení Povodí Odry: řešení protipovodňové ochrany zkapacitňováním koryta je nepřijatelné, neboť zrychluje a zvyšuje povodeň.
Reakce: protože se jedná o rozhodující důvod, na základě něhož byla vyloučena varianta zkapacitnění koryta, urychlení povodně (podle mého názoru zanedbatelné) jste měli prokázat výpočtem a ne povrchní úvahou. Zvýšení kapacity koryta nemusí vždy způsobit zrychlení a zvýšení povodně. Příkladem je řeka Morava pod Kroměříží, kde hrázovaný tok menší povodně zrychluje, extrémní povodně zpomaluje a tlumí přelivem přes hráz do inundačního prostoru. Při simulovaném odstranění hrází se kulminační průtok zvětšil, což se dá logicky vysvětlit (do přelití byl inundační prostor prázdný). Obdobně tomu bude u menší nádrže: v určité oblasti průtoků se bude povodeň zrychlovat, v jiné zpomalovat. Úpravy řeky Opavy je možné navrhnout tak, aby se v požadovaném rozsahu průtoků povodeň ztlumila.
Reakce Povodí Odry: O tom, že povodně by se měly zpomalovat a ne urychlovat, panuje mezi odborníky i laickou veřejností jednoznačně shoda. To, že návrh ing. Čermáka, který vylučuje ze zaplavovaných území od Zátora do Krnova více než 4 mil. m3, je také jednoduché spočítat. Že taková ztráta rozlivu povodeň zrychlí a zvýší její kulminaci je také jasné. Navazujícím problémem je potom rychlejší střetávání se povodně na hlavním toku s povodněmi na přítocích, které způsobuje její další zvýšení. Pokud by ing. Čermák svým řešením, čili prostým svázáním toku do hrází a zvětšeného koryta přes 4 mil.m3 záplavového území vyloučil, přehrada 11 mil.m3 pro zadržení povodně vytváří. To je tedy zásadní rozdíl v obou přístupech. Zrychlení povodně, a to řádově v hodinách, znamená kratší dobu na varování obyvatel, kratší dobu pro obyvatele se na tuto situaci připravit, kratší dobu pro záchranné složky. Vyšší hodnota kulminace povodně je potom změnou ještě závažnější a přímo souvisí s počtem ohrožených obyvatel, množstvím majetku v záplavě.
Nelze souhlasit s názorem, že úpravy Opavy lze v tomto dosti hustě obydleném úseku údolí lze navrhnout tak, aby se v požadovaném rozsahu průtoků povodeň ztlumila. Na to je třeba prostor, a ten zde k dispozici není (kromě přehradního úseku pod Novými Heřminovy), což prověřovaly i předchozí studie.
Tvrzení Povodí Odry: nerealistické sliby naší studie prokazují již realizované projekty úpravy Opavy v Krnově
Reakce: slíbili jsme možnost zvýšení kapacity koryta Opavy a tu jsme prokázali běžně používaným hydraulickým výpočtem jehož výsledky jsme porovnali s výpočty Aquatisu. I poslední vaše řešení úprav na horní Opavě nám dává za pravdu. Menší přehrada nestačí plně zachytit povodeň a nezajišťuje požadovanou ochranu obcí pod přehradou. Volili jste proto jako my jedinou možnost jak uspokojivým způsobem ochránit obce – místní úpravou řeky Opavy. Ze studie Pöyry (září 2009) a dalších studií vyplývá, že úpravu koryta řeky Opavy ve všech obcích i v Krnově jste navrhli na kapacitu Q100 , což je, kromě Krnova, ochrana větší než je doporučovaná našimi i zahraničními předpisy. V Krnově by neměl být problém zajistit bezpečnostní převýšení na hladinou Q100 zvětšením průtočného profilu.
Reakce Povodí Odry: Autor se zde domáhá v podstatě snížení návrhu povodňové ochrany pro Zátor a Brantice ze stoletého průtoku na úroveň nižší. K tomu by se měli vyjádřit zejména zástupci dotčených obcí.
My můžeme jen konstatovat, že příslušná norma pro navrhování úprav vodních toků uvádí pro ochranu souvislé zástavby, která se mimochodem nachází v Zátoru a Branticích, hodnotu průtoku Q50 a větší. Takže navrženou hodnotu ochrany na stoletý průtok považujeme za odpovídající zdejšímu množství a hustotě osídlení. Specifickou otázkou je potom dimenzování říčních hrází. Přelití hrází znamená pro celé území za nimi vážné ohrožení rychlým zaplavením velkou hloubkou vody. Takové situace by měly být zcela ojedinělé. Proto hráze (např. v Branticích) nenavrhujeme na nižší než stoleté průtoky včetně bezpečnostní rezervy.
Podrobné projekční řešení úprav Opavy v Zátoru, Branticích a Krnově, které je nyní připraveno, nám říká, že i při povodňových průtocích snížených přehradou na polovinu, jsou tyto úpravy náročné ekonomicky (jsou dokonce dražší než samotná přehrada), jsou náročné počtem bouraných nemovitostí, složitým a rozsáhlým majetkoprávním vyrovnáním se stovkami vlastníků. Potvrzují, že velká nádrž Nové Heřminovy by byla řešením z několika pohledů výhodnějším. Návrh velké nádrže však byl opuštěn právě z důvodu zachování obce Nové Heřminovy.