Úloha přehrad na severní Moravě a ve Slezsku
Region severní Moravy a Slezska zažil za posledních 25 let několikrát projevy extrémního počasí. Ze všech těchto epizod nejvíce vyčnívají katastrofální povodně v roce 1997 s dvaceti oběťmi na životech a velké sucho v roce 2015, kdy hrozilo omezení dodávek vody. Zásobování pitnou vodou je v regionu zajištěno z více než 80 % z údolních nádrží (přehrad) Šance a Morávka v Beskydech a Kružberk se Slezskou Hartou v Jeseníkách. Dodávky vody pro průmysl jsou zajištěny z 60 % přímo z přehrad Žermanice, Olešná a Těrlicko a z dalších 30 % z toků, v nichž přehrady nadlepšují průtoky. Přehrady jsou mezi sebou vzájemně propojeny prostřednictvím převodů vody a odběratelských potrubních sítí v celou vodohospodářskou soustavu, která je klíčovým vodním zdrojem a závisí na ní život v regionu. Tomu by také měla odpovídat spolehlivost jejich hlavních funkcí – povodňové ochrany a zásobování vodou. Pokud se podíváme na chování přehrad a celé jejich soustavy v krizových situacích, je třeba začít povodněmi v roce 1997. Z delšího odstupu lze vidět kontrast v situaci na Ostravici a Moravici, kde se díky přehradám podařilo udržet řeky v korytech, oproti situaci na ostatních tocích, zejména Opavě, kde došlo k celkové devastaci údolí, vyšším škodám i vyššímu počtu ztrát na lidských životech. Přehrady v roce 1997 zachytily 78 mil. m3 vody, fungovaly na hranici svých možností, ale zachránily před zaplavením například Frýdek-Místek či velkou část Ostravy. Podobně zafungovala ochranná funkce beskydských nádrží i za povodně v roce 2010. Jiným druhem zatěžkávací zkoušky pro přehrady byla situace za mimořádného sucha v roce 2015, které začalo v červnu a skončilo po více než osmi měsících v únoru roku 2016. V soustavě nádrží bylo nutné provést mimořádné manipulace, přesuny odběrů mezi nádržemi a dalšími zdroji u vodárenské i průmyslové části soustavy. K překonání sucha bylo využito 79 % prostor beskydských vodárenských nádrží, v záloze však zůstávala jesenická část soustavy. Za celou dobu nedošlo k přerušení ani omezení dodávek pitné vody z nádrží, naopak se jejich vodou zásobovala místa s kolabujícími podzemními zdroji. U průmyslové části bylo využito 68 % všech prostor nádrží, za dobu sucha došlo k dohodnutému částečnému omezení dodávek vody, které však nevedlo k omezení výroby v zásobovaných podnicích. Přehrady tak za období posledních třiceti let prokazují nezastupitelnou roli pro region severní Moravy a Slezska. Evidentní to bylo i v loňském roce, který začal neobvyklým jarním suchem již v dubnu. To nádrže překonaly díky zásobám vody z tání sněhu. Sucho bylo přerušeno až extrémními srážkami v červenci, které byly ale přehradami zachyceny a využity k překonání druhé, neméně intenzivní fáze sucha, která skončila až mimořádnými srážkami v prosinci a lednu. Pokud tedy měl být loňský rok jakousi „ochutnávkou“ budoucího počasí, dokážou v něm přehrady obstát.
Úspěšnému fungování přehrad významně napomáhá také současný technologický pokrok. Zdokonalují se matematické modely chování atmosféry, zvyšuje se výpočetní výkon počítačů, a tím roste i kvalita a doba předpovědi počasí a v návaznosti na to předpovědi průtoků. Přehrady tak mohou na blížící se srážkové situace reagovat s předstihem a účinněji tlumit povodně. Už zlepšení kvality předpovědi před povodní v roce 1997 a před povodní v roce 2010 bylo markantní. Zvýšení kvality řízení přehrad může dnes nastat i v oblasti zásobování vodou. Využití současných statistických metod umožňuje upravovat řízení přehrad pružně podle vývoje situace a navrhovat tak optimální spolupráci přehrad s cílem minimalizovat omezení dodávek vody. Moderní metody vedou také ke kvalitnějšímu systému měření a sledování aktuálního stavu přehradních hrází a dalších objektů. Roste počet i kvalita čidel sledujících „zdravotní“ stav jejich konstrukcí (zejména hrází), údaje mohou být v reálném čase přenášeny a vyhodnocovány specializovaným softwarem. Zvyšuje se tak spolehlivost těchto staveb, včas a cíleně lze připravovat nezbytné opravy a rekonstrukce. Na severní Moravě byly nedávno provedeny rekonstrukce vodních děl Morávka, Šance a Těrlicko, které znamenaly také jejich „upgrade“ na současné požadavky bezpečnosti.
Přehrady se tak staly v dnešních podmínkách klimatických změn klíčovým nástrojem, protože dokážou s vysokou zabezpečeností připravit vodu v požadovaném čase, množství i kvalitě a navíc podpořit průtoky v řekách a zvýšit povodňovou ochranu. V oblastech, kde není dostatečná kapacita zdrojů podzemních vod, se jeví jako vhodná alternativa pro zajištění zásobování obyvatel i dalších požadavků společnosti na vodu, a to i v podmínkách současného „nejistého“ počasí.
Ing. Petr Březina, technický ředitel státního podniku Povodí Odry